Business Leaders

Před sedmi lety vystupovala Pavlína Louženská jako jediná řečnice mezi muži na konferenci. Když přišla na místo, spletli si ji s hosteskou. Přeci jen nebylo úplně běžné, aby na marketingové konferenci vystupovala žena. Pavlínu to tehdy zdravě naštvalo a vedlo k založení facebookové skupiny Holky z Marketingu. Původně docela nenápadná skupina dívek, které měly touhu se prosadit a uspět, získává postupně na síle. Po třech letech fungování se k Pavlíně připojila Aneta Martinek s Lucií Audi, aby společně rozvíjely skupinu jako neziskovou organizaci, jejímž jediným cílem je pomáhat ženám najít uplatnění v marketingu a prosadit se také ve vysokých funkcí. V letošním roce se zmiňované tři dámy, Aneta, Lucie a Pavlína, rozhodly k dalšímu kroku a skupina Holky z Marketingu se z neziskové organizace proměnila v obchodní společnost.

Když jsem poprvé volal Romaně Ljubasové, abych ji požádal o rozhovor pro FC magazín Petra Casanovy, na druhé straně sluchátka jsem slyšel radostný jásot. „Jupí, já jsem věděla, že jednou zavoláte. Víte, právě jste mi splnil můj velký sen. Už dlouho jsem si přála, aby se mi ozvali z FirstClassu a chtěli o mně napsat. Takovou radost jste mi udělal, že jsem se neudržela a musela vykřiknout radostí.“ To byla první slova, která jsem slyšel od Romany Ljubasové, dnes podnikatelky a majitelky firmy Inca Collagen. Líbil se mi její příběh. Je inspirativní a věděl jsem, že bude přínosem i pro naše čtenáře. Romanin příběh, jakožto příběh věrné čtenářky FC magazínu, nemohl chybět ani v jednom z magazínů Improovio. 

Zig Ziglar kdysi řekl, že motivace je jako sprchování. Účinek sprchování nevydrží dlouho, proto se sprchujeme každý den. A podobně je tomu s motivací. Jistě si sami vybavíte situace ze života, kdy jste cítili silnou motivaci dosáhnout nějaké životní změny, ale po čase to vyprchalo a žádná opravdová změna nepřišla. V lednu něco podobného zažívají někteří lidé, když si kupují roční členství do fitka. Majitelé fitness center těmto lidem říkají „ledňáčci”, protože je vidí jen v lednu...

„Lukáši, ráda bych Vám poděkovala za podcast Myšlením na Vrchol. Nejvíce si cením pravidelnosti, protože mám každý den možnost zpříjemnit svou cestu do práce a zamyslet se společně s Vámi nad různými tématy. Nevím, čím to je, ale jako byste občas žil můj život, dost často se trefujete do témat, jaká zrovna řeším, nebo mi jsou velmi blízká. Dnes jsem si poslechla podcast, kde jste zmínil, že šťastný život je volba každého z nás. Víte, trápí mě moje nejlepší kamarádka, protože mám pocit, že si nedokáže takový život zvolit. Dělá práci, která ji nebaví, v žádném vztahu dlouho nevydrží a poslední dobou se to začíná odrážet i na jejím zdraví. Nejvíce mě však trápí, že si i společně přestáváme rozumět..."

Stát se výkonným ředitelem společnosti, tzv. CEO, označil Filip Fingl jako svatý grál pro každého ambiciózního manažera. Já jsem si s Filipem Finglem, jakožto výkonným ředitelem společnosti Dáme Jídlo, povídal v minulé epizodě tohoto podcastu. Věřím, že jeho zkušenosti budou inspirací nejen pro ambiciózní manažery. Filip je třetím rokem v roli kapitána firmy, která z pár desítek zaměstnanců vyrostla v několik stovek. Ustát takto velký růst a nastavit všechny procesy v podobně rychle rostoucí organizaci by bylo výzvou pro každého zkušeného manažera...

Hostem podcastu Myšlením na vrchol byl výkonný ředitel společnosti Dáme Jídlo, Filip Fingl, který hned v úvodu podcastu zmiňuje: „Pozice CEO ve firmě by měla být pro každého manažera jako svatý grál, alespoň já jsem to tak měl.“ Filip se posléze nebál přiznat, že i když si vždy přál dosáhnout na vrcholovou manažerskou pozici, tak její zvládnutí pro něj byla výzva. Když na pozici nastupoval, měl jisté představy, co vše tato práce obnáší, a dnes říká: „Možná že, pokud bych tehdy věděl to, co jsme zjistili už po půl roce, tak si nejsem úplně jistý, zda bych tu výzvu přijal. Ačkoliv jsem chtěl tu práci dělat, tak jsem si nedokázal představit, co vše obnáší a kolik práce a stresu mám před sebou.“

V minulých dvou epizodách jsem začal mluvit o prokrastinaci. Myslím si, že je to téma, které asi zažil více či méně každý z nás. I s ohledem na současnou dobu plnou rozptýlení, nestálých výzev a nepřeberného množství možností si slovo prokrastinace v našich životech nachází čím dál častěji své místo. V posledních dvou podcastech jsem se ale snažil na prokrastinaci jako takovou podívat trochu z jiného úhlu pohledu. Proto pokud toto téma řešíte a možná jste neslyšeli minulé dva podcasty, zkuste nejprve překliknout ve vaší podcastové aplikaci o dvě epizody dozadu. Věřím, že vám budou dávat smysl. 

Nemáte občas pocit, že mnoho lidí ve společnosti trpí posedlostí po efektivitě a produktivitě? Neustále hledají nejrůznější návody, rady a tipy, jak být ještě více produktivnější. Chtějí udělat co nejvíce práce za co možná nejmenší čas a jakmile začnou nějakou věc odkládat, už se začínají trápit, že dělají něco špatně a že klesá jejich produktivita. Někteří lidé si zkrátka a dobře pletou život se závodem a mají pocit, že je potřeba být za každou cenu vždy a všude první nebo že je potřeba dosáhnout za každou cenu ještě lepších výsledků než druzí.

Když jsme rozeslali první vydání magazínu Improovio mezi naše věrné čtenáře, tak jsme je následně požádali o vyplnění krátkého dotazníku, abychom získali zpětnou vazbu na naši práci a myšlenku. Ostatně ještě v lednu letošního roku by mě možná ani ve snu nenapadlo, že budeme něco podobného vůbec tvořit. Myšlenka na koncept nového magazínu, který by pomohl aplikovat myšlenky třeba i z tohoto podcastu, mě napadla až později. 

Nedávno jsem si v rámci živého vysílání na našich sociálních sítích povídal s Petrem Štěpánkem o odkazu a životě Napoleona Hilla. V předchozí epizodě jsem přinesl záznam z tohoto živého vysílání a budu jako vždy moc rád, když mi napíšete, zda pro vás byly naše myšlenky inspirací, případně co konkrétně si z tohoto podcastu odnášíte. Naším hlavním společným tématem s Petrem Štěpánkem byla kniha Myšlením k bohatství od Napoleona Hilla. Pokud jste slyšeli předchozí podcast, tak i vám jistě neuniklo, že již brzy bude vycházet původní verze knihy z roku 1937, a věřím, že se nám společně s Petrem podařilo vysvětlit, v čem je tato verze jiná než ta, která vyšla v 90. letech.

Když Napoleon Hill začal budovat svou kariéru reportéra pro noviny v malých městech v okolí rodného města Wise County ve Virginii, tak nic nenasvědčovalo, že by se z něj měl stát jeden z nejvýznamnějších knižních autorů 20. století. Na cestu reportéra se vydal v 15 letech, jen aby získal prostředky na studia práv. Cesta jej ovšem dovedla k osudové schůzce, jež mladému reportérovi změnila život. Tehdy Hill přijal výzvu od nejbohatšího muže světa Andrewa Carnegieho a zasvětil svůj život objevování principů, díky nimž lidé dosahují úspěchu...

Jakou jednu jedinou věc si myslíte, že každý z nás potřebuje, aby byl schopen dosáhnout svého vysněného cíle? Co potřebujeme pro dosažení životního úspěchu? Napoleon Hill kdysi řekl, že pokud sečteme naši vášeň s talentem a vynásobíme výsledek naším úsilím i aktivitou, a to celé ještě vynásobíme dostatečnou vírou v náš úspěch, tak zaručeně dosáhneme vysněného cíle. Znamená to tedy, že pro úspěch potřebujeme nějaké nadšení, znát sám sebe a směr, kterým chceme v životě kráčet, a k tomu všemu také potřebujeme ještě uvěřit, že jsme schopni dojít až do cíle. Samozřejmě je také potřeba za cílem vykročit a nečekat na místě s rukama v kapsách a očekávat, že cíl přijde za námi. Myslím si, že tohle je nám docela jasné. Co nám ovšem může dělat často problém, je právě naše víra a vytrvalost. Napoleon Hill kdysi řekl, že pokud sečteme naši vášeň s talentem a vynásobíme výsledek naším úsilím i aktivitou, a to celé ještě vynásobíme dostatečnou vírou v náš úspěch, tak zaručeně dosáhneme vysněného cíle. Znamená to tedy, že

Že jsme průměrem pěti osob, se kterými trávíme nejvíce našeho času, jistě neslyšíte poprvé. I tento fakt bychom tak mohli vnímat jako jeden z důvodů, proč si dobře rozmýšlet, s jakými lidmi se chceme potkávat, protože to prostě a jednoduše vždy bude mít vliv na kvalitu našeho života. Své o tom ví také Šárka Pelikánová, která byla hostem předchozího dílu Myšlením na vrchol. Šárka je podnikatelka, podniká společně se svou maminkou, a protože se v práci setkává především s úspěšnými podnikateli, tak se není čemu divit, že se také ona sama stala jednou z nich. Pokud jste rozhovor se Šárkou neslyšeli, zkuste se k němu vrátit. Věřím, že byl nejen inspirativní, ale určitě také zábavný. Alespoň pro mě je to jeden z rozhovorů, na který budu vždycky moc rád vzpomínat. 

„Začala jsem podnikat ve 22 letech, abych podpořila nejdůležitější ženu mého života, mojí mámu,“ zmiňuje podnikatelka Šárka Pelikánová, která již devět let společně se svojí matkou, Annou Pelikánovou, spravuje klientům účetnictví a daně. Šárčina matka je jednou z předních odbornic na účetnictví neziskových organizací. Šárka však v samotném účetnictví zálibu nenašla. „Účetnictví a daně, to jsou dvě naprosto rozdílné disciplíny,“ zmiňuje v podcastu Šárka, pro kterou se její vášní stala právě legislativa a daňový systém.

Představte si, prosím, následující situaci. Přijedete se svým vozem na čerpací na stanici, stojíte u stojanu a vedle vás zaparkuje krásné luxusní auto. Třeba Porsche, Bentley, klidně Ferrari. To je v zásadě jedno. Z auta vyskočí muž ve značkovém obleku, čapím krokem přiskočí k nádrži, rychle tankuje a celý nervózní pospíchá zaplatit. Chová se dost arogantně a vy si možná říkáte: Hm, „machýrek“, kde asi na tu káru vzal. V hlavě se vám začnou honit podobné myšlenky. 

V minulé epizodě jsem si povídal s dámou, kterou si splnila svůj sen a pro kterou se její práce stala nejen koníčkem, ale dokonce se ji naučila vnímat i jako životní poslání. Cesta Magdaleny Babíkové ke splněnému snu nebyla snadná, ostatně jako každá cesta, která za něco stojí. Přece pokud by vše bylo jednoduché, tak jak bychom si toho potom mohli vážit? Pro někoho je Magdalena možná jen obyčejnou kosmetičkou z Brna a někdo si možná říká, co je na této dámě tak mimořádného, že ji zvu do podcastu. Na podobnou myšlenku, či dokonce narážku, bych snad mohl jen odpovědět, že každý v našem okolí je něčím jedinečný a mimořádný a že od každého se můžeme něco naučit, pokud budeme chtít. 

Řadu let pracovala jako obchodnice. Líbil se jí styl tohoto života, časová nezávislost i komunikace s klienty. Dvacet pět let obchodovala Magdalena Babíková s kosmetikou a trávila svůj čas na cestách. Začátky neměla jednoduché, ale jak řekla během rozhovoru v podcastu Myšlením na vrchol: „Člověk zvládne vše, co zvládnout chce.“ 

Don Miguel Ruiz je mexický spisovatel a především duchovní vůdce vycházející z toltécké mytologie. Možná že jméno autora vám neřekne tolik, jako jeden z jeho nejslavnějších bestsellerů Čtyři dohody. Věřím, že mnozí z vás tuto knihu budete znát, a proto si rádi připomenete některou z myšlenek Dona Miguela Ruize. A pokud knihu náhodou neznáte, možná vás tyto myšlenky budou inspirovat k jejímu přečtení. Určitě také stojí za to zajít do divadla na představení Čtyři dohody v podání Jaroslava Duška, které je ke zhlédnutí také na YouTube. Jeho nejslavnější kniha Čtyři dohody je označována za 36. nejprodávanější knihu na světě, byla přeložena do více jak 40 jazyků a po celém světě jí bylo prodáno nad 12 milionů výtisků. Možní i tato čísla vypovídají o tom, že stojí za to si knihu přečíst.

Snažím se v tomto podcastu mluvit především o pozitivních vlastnostech úspěšných lidí, které nám mohou být inspirací pro lepší život každého z nás. Každý z nás jsme naprosto unikátní a jedinečný mix nejrůznějších pozitivních i negativních charakterových vlastností. A každá z těchto vlastností vychází, respektive je stvořena skrze naše chování, chcete-li naše každodenní návyky. Protože je to právě to, co děláme každý den a co má opodstatnitelný vliv na kvalitu našeho myšlení, a tím pádem kvalitu našeho života. Uvědomujeme si ale, kolik našich návyků ohrožuje zdroj našich myšlenek, tedy náš mozek? Dokážete si například představit, že byste závodili ve starém, zrezlém a nefunkčním autě? Nebo že byste...

Chamtivost, hamižnost, lakota. Tyto vlastnosti jsem v minulém podcastu označil za nemoc mnoha lidí v moderní populaci. Proč zrovna tyto vlastnosti vnímám jako nemoc, čím jsou způsobeny, ale také jak se proti nim bránit bylo právě tématem minulé epizody. Proto pokud jste předchozí díl neslyšeli a možná nevíte, o čem to teď mluvím, zkuste se k ní, prosím, vrátit. Věřím, že jak tato, tak i předchozí epizoda pomůže i vám posílit vaši psychickou imunitu.