Business Leaders

Sám jsem byl překvapený, když jsem si po více jak třech letech znovu poslechl přednášku Petra Hrubého z prvního ročníku konference Tajemství obchodu, kterou jste mohli slyšet v předchozí epizodě mého podcastu. Bylo to podobné, jako bych si podruhé četl nějakou knihu nebo zajímavý článek. Je až neuvěřitelné, jak naše mysl zachytí přesně ty informace, které potřebuje ke svému dalšímu rozvoji. V přednášce Petra Hrubého jsem najednou viděl úplně nové informace a ty mě dovedly k jednomu zásadnímu uvědomění. 

Jak vydělat několikrát více než doteď? To je něco, co občas trápí nejednoho z nás. Možná už dnes máte slušný výdělek, ale přece jen chcete dokázat něco víc. Nebo vás třeba životní situace nutí k podniknutí určitých změn, ke kterým potřebujete větší finanční zázemí. Celá řada tipů, jak duplikovat a následně multiplikovat příjmy, zazněla ve vystoupení Petra Hrubého, na prvním ročníku konference Tajemství obchodu v roce 2018. Připomeňme si myšlenky zakladatele společnosti Broker Consulting v krátkém článku. Poslechnout si ovšem můžete i celou Petrovu přednášku z konference Tajemství obchodu. Tuto přednášku jsem pro fanoušky podcastů vystřihli do dnešní epizody Myšlením na vrchol. 

Vzpomínáte si ještě na své dětství? Co vše jsme jako děti dělali a jakým představám jsme byli schopni uvěřit? Dnes už se jako dospělí těmto představám smějeme a říkáme si, jak jsme jen mohli být tak naivní? Mnoho lidí mluví o tom, že když tráví čas se svými dětmi, tak zjišťují, že se jejich děti pro ně stávají velkými učiteli. Najednou si možná začneme vzpomínat na své dětství a vybavujeme si všechny lumpárny a hlouposti, které jsme dělali. Vidíme v našich dětech chování, o které jsme během dospívání přišli. Nekonečná kreativita, chuť neustále vymýšlet nové věci, touha po vědění a zjištění, jak věci fungují, dělat zkrátka to, co nás baví a co nám do života přináší radost...

Prakticky v každém dílu vyzývám posluchače Myšlením na vrchol, aby se nebáli mi napsat a podělit se se mnou o své názory a zpětné vazby. Protože je to právě zpětná vazba od mých posluchačů, co i mně pomáhá a inspiruje ke tvorbě dalších dílů. Naprosto chápu, že urvat si v dnešní rychlé době trochu času a napsat někomu jen tak nějakou zprávu nemusí být jednoduché. Tím víc pro mě znamená, když se k takovému kroku dostanete a věnujete mi kousek svého času. 

Obnovitelné zdroje energie. Když slyšíme tato slova, tak se asi většině z nás vybaví pohledy na energetický průmysl, větrné, vodní nebo solární elektrárny. Společnost a doba, ve kterých žijeme, se staly doslova závislé na energiích a datech. Dokážete si představit ten chaos, jaký by nastal, pokud bychom se během jednoho dne, třeba jen na jednu hloupou hodinu ocitli globálně bez energie? Ta představa je pro mě naprosto děsivá, a proto se není čemu divit, že čím dál víc slyšíme o tom, že je potřeba se soustředit na obnovitelné zdroje energie. Abychom nebyli do budoucna závislí jen na nerostném bohatství. 

V minulém podcastu jsem se se svými posluchači dělil o příběh a myšlenky Andrewa Carnegieho. Pro mě jsou jeho myšlenky i po více než 100 letech po jeho smrti stále důkazem skutečně bohatého a naplněného života ve všech jeho aspektech. Od smrti tohoto velikána se lidská společnost vyvinula do naprosto jiných rozměrů. Informace a vzdělání už není dostupné jen v knihovnách, a díky technologiím můžeme spolupracovat s neuvěřitelným množstvím lidí po celém světě. Také obchodovat s celým světem snad nikdy nebylo dostupnější. Stali jsme se ale za těch 100 let úspěšnějšími, bohatšími a šťastnějšími jedinci? Asi pokud bychom ukázali náš životní styl a blahobyt lidem před 100 lety, jednoznačně bychom slyšeli chválu na to, jak krásně se máme. Cítíme ale takové pocity sami uvnitř sebe?

Psal se rok 1901, když ocelový magnát, jak se tehdy přezdívalo podnikateli, mecenášovi a filantropovi Andrewovi Carnegiemu, prodal svou Carnegie Steel Comapny finačníkům ze skupiny JPMorgan. Tímto prodejem vznikla dodnes známá U.S. Steel Corporation, za kterou Carnegie obdržel 480 milionů dolarů a stal se nejbohatším mužem světa. Jen pro malé srovnání - dnešním nejbohatším mužem je Jeff Bezos, jehož jmění se odhaduje na 190 miliard dolarů. Pokud bychom přepočítali hodnotu jmění Andrewa Carnegie do dnešní doby, tak by dnes za svou společnost měl utržit řádově 370 miliard dolarů. Mohli bychom tak říct, že byl Andrew Carnegie dvakrát bohatší než dnešní nejbohatší muž světa Jeff Bezos. Přesto pro Andrewa Carnegieho nebyly peníze pro život důležitou hodnotou. 

V několika posledních podcastech jsem se snažil mluvit o našem egu a inspirovat své posluchače k takovému zamyšlení, které by je vedlo ke spokojenému, šťastnému a především vědomému životu. A zejména slovíčko vědomý život bych si dovolil zdůraznit, protože když jsou naše životy ovládány skrze naše přebujelé ego, tak nám to brání být si vědomi svých činů. Když jsme jen vedení svým egem, ovládají nás naše emoce, které vznikají víc na základě podnětu zvenčí než na základě našich vlastních myšlenek. Máme díky tomu neustále potřebu na někoho reagovat, protože naše ego má neutuchající nutnost dokazovat svou mimořádnost. 

Když jsem připravoval předchozí díl tohoto podcastu, ve kterém jsem mluvil o vášni, tak jsem si vzpomněl na myšlenky Martina Luňáka. Martin je podnikatel a byl jedním z hostů tohoto podcastu. Pokud jste rozhovor s ním neslyšeli a chtěli byste si jej připomenout, stačí si vyhledat epizodu s číslem 383. Já jsem si ale nevzpomněl na myšlenky, které zazněly během našeho společného rozhovoru. Myšlenky, o které se Martin podělil nejen se mnou, ale také se čtenáři našeho tištěného magazínu Improovio. 

Když se v životě rozhodnete pro jakoukoliv změnu, pro nějaké zlepšení, nebo jen budete chtít dosáhnout lepších výsledků... Co myslíte, že bude pro váš úspěch důležitější? Je to záměr, nebo vášeň? Obě tyto věci se stávají zdrojem naší vnitřní motivace, ale každá možná motivuje trochu jinou část naší osobnosti.

V posledním podcastu jsem s velkou radostí obdaroval tři posluchačky, které přijaly mou výzvu a podělily se se mnou o citáty, jež jim pomáhají v životě připomínat definici vlastního úspěchu. Michaela, Monika i Lenka tak již mají na cestě do svých schránek nejnovější vydání tištěného magazínu Improovio a mně nezbývá nic jiného než jen doufat, že udělá radost. Posluchačka Lenka ale ke své zprávě přidala ještě otázku a zeptala se mě, jaký je můj nejoblíbenější citát, který mám spojený s úspěchem.

Nedávno jsem v jednom ze svých podcastů mluvil o tom, jak důležité je definovat si svůj vlastní úspěch, než se vůbec pro nějaký rozhodneme. Osobně mám pocit, že v současné době je často úspěch prezentován jako neustálý tlak na co nejlepší výsledky. Mnohdy je nám předkládáno, jak bychom měli žít, abychom se cítili úspěšní, a často když se takovými radami řídíme, tak zjišťujeme, že jsme dosáhli něčeho, co nám do života nepřineslo žádné vnitřní naplnění. Proto mě zajímalo, jak úspěch vnímáte vy, posluchači mého podcastu a čtenáři webu Improovio.cz. V tom zmiňovaném nedávném podcastu jsem vás vyzval, abyste mi poslali nějaký citát, který nejlépe vystihuje to, jak jste se naučili vnímat slovo úspěch...

Naše ambice nás vedou k lepšímu a bohatšímu životu. Chceme díky nim lepší dům, lepší práci, kvalitnější život nebo jen hezčí auto. V zásadě nezáleží, na co zaměříme své ambice. Podstatné je, že vždy máme sílu proměnit je ve skutečnost. Ambice jsou ale také podhoubím pro naše ego, které díky nim sílí a snadno se může stát, že začneme přicházet o pokoru a skromnost. Nevidím nic špatného na tom, když chce někdo od života víc, myslím si však, že skutečně bohatý a naplněný život je více o rovnováze a harmonii všech jeho oblastí...

Představte si, že vstupujete do místnosti, ve které stojí člověk, se kterým jste se nikdy předtím nesetkali, ale o kterém jste již získali nějaké informace od svých přátel nebo z médií. Nicméně ty informace nejsou příliš dobré. Přestože jste se daným člověkem nikdy nesetkali a neznáte ani jeho hlas, tak nemůžete vědět, co od takové osoby očekávat. Je to naprosto neznámá osobnost, ale protože už o této osobnosti máte určité negativní informace, tak jste si byli schopni udělat obrázek a přicházíte do vztahu s touto osobností s nějakými předsudky. A jak si myslíte, že se vám bude s danou osobností navazovat dlouhodobý a pozitivní vztah, když už do začátku vstupujete s negativním očekáváním?

Když slyšíte slovo ego, jaké prožíváte pocity? Zní vám toto slovo příjemně, pozitivně, nebo je vám nepříjemné, a jakmile jej slyšíte, tak máte pocit, jako by se uvnitř vás něco svíralo? Mnoho lidí vnímá slovo ego s negativní konotací. Nejčastěji si asi vybavíme nějakého sebestředného, arogantního, egoistického blbce, který si o sobě myslí, že je středem vesmíru. Takové lidi nemá samozřejmě nikdo rád a většinou se i tito lidé jsou sami schopni utopit ve své vlastní nenávisti. To když začnou se svým přerostlým egem bojovat. 

Posledně jsem posluchačům vyprávěl smyšlený příběh, na kterém jsem chtěl ukázat, že někdy ani naše nadání, prostředí, víra, a dokonce ani vášeň nemusí být zárukou k dosažení vytyčeného cíle. Někdy na cestě za našimi sny a cíli stojí překážka, kterou nejsme schopni vidět. A právě tento fakt, kdy si neuvědomujeme, proč nejsme schopni uspět, dělá z této překážky jednu z vůbec nejzákeřnějších. Slyšeli jste předchozí epizodu? Proč nedokázal náš talentovaný hokejista Jirka prorazit? Jak je možné, že někdy dosáhnou úspěchu méně talentovaní jedinci, kteří neměli tolik předpokladů pro svůj úspěch?

Jirka byl již od dětství velmi talentované dítě. Jeho bystří rodiče si velmi brzy všimli jeho sportovního nadání, a proto jej s radostí vedli ke sportu. I Jirkův tatínek jako malý kluk hrál hokej, ale žádnou sportovní kariéru nevybudoval. Když zjistil, jak je jeho syn nadaný, rozhodl se jej podpořit, jak jen je to možné, aby měl jednoho dne doma slavného hokejistu. Jezdil s Jirkou na každý trénink, nenechal si ujít jediný zápas a hokej bylo doma jedno z nejčastějších témat nejen u nedělního oběda.

Pokud byste si měli vybrat mezi životem ve strachu a životem, který je každý den naplněn pozitivní energií, pocitem naplnění a touhou jít zase dál, co byste si vybrali? Vím, tohle je hloupá otázka, a slibuji vám, že už žádné podobně hloupé v dnešním podcastu neuslyšíte. Je to přece jasné. Přece kdo by si dobrovolně vybral život ve strachu? Asi nikdo, viďte? Věřím, že když se zeptám kohokoliv ve vašem okolí, zda by si zvolil život ve strachu, nebo v radosti, tak by každý jednoznačně volil druhou variantu. Pravda je ale taková, že většina lidí ve společnosti si dobrovolně volí variantu první a většinu svého života prožije ve strachu. 

Jakmile začneme lpět na našich minulých výsledcích, tak nám to začne bránit v dalším růstu a rozvoji. Je to prachobyčejný strach, díky kterému se nemůžeme posunout dál. Ve chvíli, kdy začneme přemýšlet o tom, co se stane když…, tak to znamená, že máme obavu ze ztráty. A vlastně je úplně jedno, zda se jedná o ztrátu majetku, financí, společenského postavení nebo snad ztrátu našeho života. Podstatné je si uvědomit, že strach ze ztráty nás oslepuje a mnohdy díky němu nejsme schopni vidět, co vše můžeme získat. 

Že cesta na vrchol nevede po rovině, je jedním z dalších motivačních klišé, ve kterém se ovšem ukrývá velká porce pravdy. Než se vůbec rozhodneme vydat na jakoukoliv horskou túru, tak si prvně musíme uvědomit definici samotného vrcholu. Položili jste si někdy otázky: Co je vlastně oním vrcholem vaší cesty? Kdy budete schopni říct, že jste dosáhli vrcholu své kariéry nebo vrcholu svého života?