Na Vln Podnikání

Výrobce dveří Solodoor ze Sušice dříve sázel především na prodej skrze řetězce, hobbymarkety. Prostor pro expanzi v tomto sektoru ale už není tak velký, a tak šéf a spolumajitel firmy Martin Dozrál hledá i jiné cesty, jak dostat vyrobené dveře a zárubně k zákazníkům. A stále více sází na franšízy. "Máme už zhruba dvě desítky takových prodejen a chceme otevřít každý rok zhruba tři nové franšízy," říká Dozrál. Se zájmem o spolupráci se prý často hlásí lidé, kteří nemají s prodejem dveří žádné zkušenosti. Provozovali ale třeba dříve nějakou jinou franšízovou prodejnu. Podle Dozrála se na zájmu o franšízy ukazuje, že dveře jsou dlouhodobě udržitelný byznys. A co se ještě dozvíte?- co mají dveře Solodoor společného se sirkami a proč v Sušici začali v 90. letech zrovna s výrobou dveří- jak se firma změnil dodavatele zaměřeného hlavně na řetězce a hobbymarkety na multikanálového dodavatele- proč dávají v Solodooru přednost franšízám před podnikovými prodejnami a jak si franšízanty prověřují- s jakými propady objedná

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.A co se ještě dozvíte?Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemíchJaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnostiJak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantůmJak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadlenyJak se na jejich podnikání

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data. A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede za

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského krajeJaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red DotJak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krizeKdo je hlavním klientem TomtonuJak náročné je fotokatalytické čističky vyrobitJaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnost

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.Co se ještě dozvíte?Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krizeJací zákazníci u nich vlastně nakupujíJak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem TescaJak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtváJakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnostPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Petr Fiala vystudoval datovou analýzu a zabýval se strojovým učením. Před pár lety začal stavět prediktivní model a systém pro algoritmické obchodování s kryptoměnami. Později založil start-up SoftVision AI a s pomocí svého modelu začal obchodovat. Nejprve s vlastním kapitálem a následně i s penězi externích investorů. Model využívá skutečnosti, že trhy nikdy nejsou zcela efektivní. Pokud by byly, nemohla by historie predikovat budoucnost. "Model trénujeme, učíme na dlouhých historických datech. Historie musí obsahovat co největší rozmanitost chování trhu. Díky tomu neučíme model jen na chování trhu v konkrétním období, ale pokryjeme i vysokou variabilitu," říká Fiala.A co se ještě dozvíte?- jak prediktivní model pro automatizované obchodování s kryptoměnami přesně funguje a co do něj vstupuje- které rysy a vzorce chování model sleduje a co z nich dokáže vyvozovat- jak je model při předpovědích úspěšný a proč se SoftVision AI zaměřuje na kryptoměny- kolik obchodů v průběhu dne proběhne a jakou částku mají v S

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka.A co se ještě dozvíte?v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusyjak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americekdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přiměloproč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovitjak liší práce pro velkou korporaci od práce ve

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány?A co se ještě dozvíte?- Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu?- Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit? - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence?- Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá?- Na co by se majitelé e-shopů měli podle

Umělá inteligence hodně pokročila, ale vývoj zatím není tak daleko, aby bylo třeba ji nějak regulovat. "Je to podobné, jako kdybyste se snažili navrhnout bezpečnostní pás, ale ještě ani nevěděli, co je auto," říká Ivan Sivák, zakladatel start-upu BotX. To je platforma, která usnadňuje nasazení umělé inteligence ve firmách. O mechanismech regulace by se podle Siváka mělo začít uvažovat s výraznějším prosazením multimodálních modelů, které zvládnou zpracovat najednou text, obrázky i videa. Pro další vývoj je nutné pochopit, co je přesně inteligence. Nad tím dnes mezi vědci neexistuje shoda. Cesta Siváka k umělé inteligenci nebyla zcela přímá, dovedla ho k ní schizofrenie bývalé přítelkyně. A co se ještě dozvíte?- co by případně dávalo smysl u umělé inteligence regulovat, odkud mohou přijít největší hrozby- jak Sivák hodnotí nejnovější verzi modelu GPT-4 a v čem se liší od svých předchůdců- zda ho masivní nástup generativní umělé inteligence překvapil a jak se budou dál vyvíjet- jak daleko jsme od vzniku obecné

Během studia hry na klavír začala studovat ještě obor mezinárodní vztahy na Anglo-American University v Praze. Její zájem o období studené války přivedl Johanu Sedláčkovou Vamberskou až do Oxfordu, kde v květnu 2016 úspěšně dokončila magisterský program Ruská a východoevropská studia. Po návratu do Česka se začala věnovat startupu Poetizer. Nyni je výkonnou ředitelkou českého institutu ELAI (European Leadership & Academic Institute). Johana Sedláčková Vamberská má mnoho zájmů a schopností, aktuálně se ale nejvíce věnuje designu kanceláří a workplace analýze. Je mimochodem i spoluautorkou designu kanceláře, která byla zařazena mezinárodní platformou pro architekty a designéry Archello mezi nejlepší projekty roku 2022. Ví, jak uspořádat kanceláře tak, aby se nám v nich dobře a produktivně pracovalo. Co se ještě dozvíte?- Jak pracovní prostředí ovlivňuje kvalitu a produktivitu práce i spokojenost zaměstnanců- Jaké faktory vlastně ovlivňují a určují kvalitu kancelářského prostoru- Jak bude vypadat a jaké bude

Před více než třiceti lety začínali s ostrahou hotelů, dnes spravují budovy pro celou řadu firem. "Zkraje 90. let nebyla společenská prestiž oboru moc vysoká. Postupně se to ale mění. Kvůli rostoucí agresivitě ve společnosti je nutnost dobrého zabezpečení mnohem lépe vnímána," říká Jan Vodrážka, který šéfuje skupině SSI Group. I v ostraze se stále více používají technologie, kombinují se s živými pracovníky. Velkou část jejich práce zastane umělá inteligence. Takový typ investice se podle Vodrážky velmi rychle vrátí. A prostor pro zvyšování úspor se dál rozšiřuje. "Máme možnosti, jak výrazně efektivně šetřit a zároveň nesnižovat bezpečnost zákazníka," říká Vodrážka.A co se ještě dozvíte?- jaký směrem se od 90. let posunula správa budov, neboli facility management- co se dnes využívá pro úklid a jak do něj pronikají roboti- ve kterých budovách a ve kterých firmách jsou požadavky na bezpečnost nejdůležitější- jak proniká technologie a umělá inteligence do dohledové činnosti a do sledování bezpečnosti- proč patř

Když byl Jaroslav Ton malý kluk, jezdil občas s dědou kamionem po Evropě. Poznamenalo ho to evidentně na celý život, v tuzemském fintechu 4Trans teď pomáhá financovat malé a střední podniky v autodopravě. Touha pomáhat malým a středním podnikům se v něm prý formovala i za studií v Londýně na London School of Economics. Jedním z jeho stěžejních témat byla tehdy historie bankovního sektoru, tedy to, jak bankovní sektor za posledních několik desetiletí (ne)obsluhoval malé a střední podniky a jaké to mělo dopady na reálnou ekonomiku. Přesně tyto podniky se často potýkají s nedostatečným přístupem k financování a se splatností faktur v řádu měsíců, 4Trans tenhle problém řeší tím, že jim umožňuje okamžité proplácení faktur a nabízí jim i další finanční služby. Investoři evidentně věří, že tenhle byznys plán bude vynášet, loni do firmy investovali bezmála půl miliardy korun.A co se ještě dozvíte? - Jak se mu povedlo získat na expanzi takřka půl miliardy korun- Na co všechno získanou investici 4Trans využije- Co v so

Trading na finančních trzích je skoro jako vrcholový sport. Hlavní úlohu hraje především disciplína, důslednost a také psychika. "Pro tradery je důležité, aby si mohli s někým promluvit, pokud mají špatný nebo naopak velmi dobrý den. Nabízíme jim pohovory s výkonnostními psychology. A usilujeme o to, aby se díky tomu zvyšovala jejich výkonnost. Trading není pro každého, není možné ho dělat půlhodinku po práci," říká šéf a spoluzakladatel české tradingové platformy FTMO Otakar Šuffner. Testováním na platformě úspěšně projde jen osm až deset procent zájemců. Službu už přitom vyzkoušelo přes milion lidí po celém světě. FTMO je na 67. místě mezi největšími plátci daně z příjmů právnických osob v Česku, opakovaně jí připadlo čelní místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem Deloitte Fast 50 a její zakladatelé se stali EY Technologickými podnikateli roku 2022.A co se ještě dozvíte? - jak platforma funguje a proč ji Šuffner se spolužákem Markem Vašíčkem založili- v čem se obchodování na FTMO liší od jiných brokers

Kdyby se mělo na nějakém podnikatelském osudu názorně ukazovat, jak velký význam má v životě náhoda a jak důležité je umět využít šanci, kterou dostanete, byl by příběh Pavla Staňka ideální. Zakladatel známé firmy Potten & Pannen – Staněk, která prodává prvotřídní kuchyňské vybavení, je na první pohled úspěšný muž. Má prosperující společnost s 12 pobočkami v Česku a jednou v Bratislavě a jeho prodejní koncept byl dokonce před pár lety vyhlášen v prestižní soutěži GIA, přirovnávané k udílení “kuchyňských” Oscarů, jako vůbec nejlepší na světě. Cesta k tomuhle úspěchu byla ale hodně dlouhá, klikatá a na jejím začátku vlastně stála obrovská životní tragédie. “Když mi byl jeden rok, tak se mi zabil táta, který byl vojenským pilotem v Čáslavi. Vyrůstal jsem jen s mámou a babičkou v hodně skromných poměrech. Hodně mi ale v životě pomohl jeden tátův kamarád, který řekl mámě, že se o mě postará a dal mě v pěti letech na judo,” vzpomíná Pavel Staněk.Díky judu mohl pak Staněk v 80. letech emigrovat do Německa a pozd

Vysoká inflace zvyšuje poptávku po brigádách. Online zprostředkovatel brigád Tymbe zaznamenal zkraje roku nárůst počtu zájemců o více než polovinu ve srovnání s loňskem. "Zpracovali jsme si průzkum a zjistili jsme že, lidé postrádají jednotky tisíc, nejčastěji tři až osm tisíc korun měsíčně. Chodí si pro ně na brigády, aby podpořili svůj domácí rozpočet," říká spoluzakladatel Tymbe Michal Harásek. Firmu založil před šesti lety. S kolegou si tehdy všimli, že zprostředkování brigád je zoufale zastaralé a že digitalizace do tohoto oboru vstupuje zoufale pomalu. A rozhodli se to změnit.A co se ještě dozvíte?- jací lidé nejvíce brigády hledají a kdo byl u Tymbe nejstarší brigádník- kolik si nyní brigádník vydělá a jak moc se liší nabízené výdělky napříč obory- jaké brigády zaměstnavatelé nejvíce nabízejí- čím Tymbe motivuje brigádníky, aby kývli i na méně populární brigády- v čem se liší najímání brigádníků od náboru lidí do trvalého pracovního poměru- jak Tymbe umí firmám usnadnit nábor a jak rychle dokáže brigád

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml.A co se v podcastu ještě dozvíte?Na čem stojí byznys model SlidesLiveJak se firma potýkala s restrikcemi během pandemieJak obtížné bylo proniknout na americký trhJak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarůJak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?A co se ještě dozvíte?- kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel- jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu- co je ve firmách problém protékajícího záchodu- jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně- proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci- jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v OstravěPodcast moderuje Mart

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna?Co se ještě dozvíte?- Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne?- Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady?- Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje?- Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem nao

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.A co se ještě dozvíte?- proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty- jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže- zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné- co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky- jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line. A co se ještě dozvíte?Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City- Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval- Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku- Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se moh