Radiožurnál

Jak výhodný je pro obce postižené povodněmi nový vládní dotační program Živel 1? Mohla by se německá CDU/CSU ve snaze zpřísnit azylovou politiku i dál opírat o hlasy krajně pravicové AfD? Proč chce ministerstvo průmyslu zakázat mařiče elektřiny typu fén?

Pacienty i lékaře na Masarykově onkologickém ústavu stále trápí nový informační systém. Tento „počítačový mozek” nemocnice víc než půl roku od jeho spuštění stále nefunguje dokonale. Nový díl Brněnské jedenáctky taky řeší, jak rozhodnutí Donalda Trumpa dopadla na brněnskou neziskovku Vesna a jak Brno vystěhovalo všechny nájemníky z domů u developerského projektu Vlněna. Probíráme taky, kolik si vydělali řidiči DPMB díky dočasnému zákazu poslouchat rádio.

David Nejedlo je ředitelem liberecké zoologické zahrady, která je nejstarší zoologickou zahradou v České republice – oslavila loni již 120 let. Čekají je velké změny, mimo jiné rozšíření areálu, který se zdvojnásobí, ale bude taky končit s chovem bílých tygrů. David Nejedlo vypráví o velkém úkolu zoologických zahrad – péči o ohrožené druhy. Co je podle něj největším úkolem všech ředitelů zoologických zahrad?

Kde jsou ty časy, kdy se běžkaři ptali svých kolegů: „Jaká je dnes máza?“ Běžkaři přechází na lyže zvané skiny, které mají na skluznici pásy, nebo na nanogrip. Ani u jedněch mazat nemusejí. „Fandím tomu. Každý si myslí, že když si chce namazat lyže, trvá to 10 minut,“ říká Jiří Ročárek, který maže lyže profesionálním běžcům skoro 50 let. Pravidlo „Radši půl hodiny maž, aby ses dvě hodiny svez“ rekreační běžce nebaví. U mazání zůstávají závodníci a nadšenci, které mazání baví.

Spisovatel Jaroslav Hašek je známý po celém světě. Možná byste ale nečekali, že školu nesoucí jeho jméno najdete taky v Moldavsku. Nachází se ve vesnici Holuboje, asi 15 kilometrů od rumunských hranic. Zakládali ji přistěhovalci, kteří dodnes udržují českou kulturu. V posledních letech ale visí osud školy a s ní i české kulturní tradice v obci doslova na vlásku.

Petrov. Muž, který zachránil svět. Aspoň se to říká. Zachoval chladnou hlavu, když systémy bily na poplach a varovaly před třetí světovou válkou. Jak k tomu došlo? Poví v dalším díle naší série ATOM o jaderných zbraních Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Na co se zaměří vyšetřování tragické srážky dopravního letadla a armádního vrtulníku ve Washingtonu? Můžou konkurenceschopnost evropských automobilek posílit strategické rozhovory, které dnes se zástupci sektoru vede Evropská komise? A jak vypadá pivní kultura v Česku a proč je zapsaná na seznamu naší tradiční lidové kultury?

Bylo od Senátu zodpovědné, že ani neschválil, ani neodmítl novelu, která určuje novou výši platů soudců, státních zástupců a politiků? Proč horní komora odmítla kontroly, které měly omezit podporu starých solárních elektráren? A neohrozí senátní veto další rozvoj české energetiky? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS.

Osiřelý medvěd v červeném klobouku se kdysi nakrátko těšil titulem nejlepší film všech dob, alespoň podle recenzí na diváckém serveru Rotten Tomatoes. Třetí díl jeho dobrodružství je ale slabší, míní Pavel Sladký. „Trojka zaostává za oběma dvěma předcházejícími, ale pořád je to milá rodinná zábava, na kterou má smysl jít do kina. Zároveň je postavená na velice rozumných hodnotách,“ zdůrazňuje Sladký. Nejvýraznější novinkou je podle něj Antonio Banderas v roli lovce pokladů.

Jaké problémy mohly způsobit tragickou srážku dopravního letadla a vojenského vrtulníku ve Washingtonu? Proč Ministerstvo financí mírně snížilo odhad ekonomického růstu Česka pro tento rok? A jak by mělo vypadat vysvědčení z pohledu školních psychologů a psycholožek?

Ikonický díl Případů majora Zemana končí pohledem do studny na muže, který zabil sebe i svou ženu. Tvůrci nového seriálu Studna se snažili pochopit, co jej k činu mohlo vést. „My jsme z něj chtěli udělat plnohodnotnou postavu, někoho, na koho se můžeme napojit, do koho se můžeme jako publikum zakoukat – abychom pochopili, proč se do něj zakoukala jeho manželka,“ vysvětluje scenárista Miro Šifra. O co se při psaní šestidílné série na motivy skutečného zločinu opíral?

Zvuk, jako by jely saně s rolničkami, provází už z dálky skupinu nevidomých běžkařů se svými vodiči, kteří mají na rukou pověšené zvonky. Seriál Příběhů bílé stopy tentokrát zachycuje náročný úkol, kdy nevidomí zaučují začínajícího běžkařského vodiče. Vybrali si k tomu relativně snadno sjízdný terén v polských Jakuszycích, i tamní svahy ale představují drsnou školu.

Specializací vědkyně Evy Klimešové je atomová, molekulová a optická fyzika (AMO), která studuje interakce mezi hmotami nebo mezi hmotou a světlem. V laserovém centru Eli Beamlines v Dolních Břežanech se věnuje experimentům s vědci z celého světa a má jedinečnou příležitost podílet se na pestré škále vědeckých projektů. Jak taková vysoce odborná mezinárodní spolupráce probíhá a jak můžou výsledky pokusů v laserovém centru ovlivnit život běžných lidí? Poslechněte si rozhovor.

Možná lepší, asi levnější. Chatovací aplikace společnosti DeepSeek znejistěla konkurenci a ohromila svět. Jenže je z Číny. A to může být problém. Ve Vinohradské 12 o tom mluví datový novinář Jan Cibulka, spoluautor rozhlasového pořadu Antivirus. Ptá se Matěj Skalický.

Jak zaměstnavatelé hodnotí vládní návrh zákona, podle kterého budou povinně přispívat části zaměstnanců na spoření na stáří? Co znamená rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušit tendr na dodavatele druhé části trasy D pražského metra? A schválí bankovní rada České národní banky plány guvernéra Aleše Michla investovat státní rezervy do bitcoinu?

Slovenští psychiatři a psychologové před nedávnem otevřeně označili premiéra Roberta Fica za hrozbu pro celou zemi. Protestují i vyučující, studující, umělci nebo novináři a veřejnost v ulicích. Blíží se Ficův konec? „Jeho podporovatelé tvoří nějakou většinu, ale nemyslím si, že je dramaticky velká,“ říká bývalý ministr kultury a bývalý místopředseda strany SMER Marek Maďarič.

„NERV například navrhoval, ať se víc podporují lidé mezi 20 a 40 lety a potom podpora klesá, protože když začnete brzo, tak se vám zmnoží peníze v penzijních fondech,“ vrací se sociolog Daniel Prokop k právní úpravě, kterou vláda loni škrtla starobním důchodcům státní příspěvek na spoření. Její platnost potvrdil Ústavní soud. Opoziční ANO považovalo za nepřijatelné, že změna dopadla i na dříve uzavřené smlouvy. „Retroaktivitu už vztahujeme úplně na všechno,“ zlobí se Prokop.

Zatímco známka žáka na škále zařadí, průběžné a slovní hodnocení vede k otázkám, co žákům k naplnění žádaných dovedností chybí. Učitelé jej už využívají při čtvrtletních schůzkách, poukazuje Karel Starý. „Zjišťovat, jak tomu žáci rozumí, je naprostá součást hodnocení, protože hodnotit nelze, aniž bych věděl, na co reaguji,“ hájí pedagog formativní hodnocení proti námitkám časové náročnosti. Jaké techniky práce s porozuměním poskytuje a jak do hodnocení zapojit žáky samotné?

Obnovilo by hnutí ANO po případném návratu do vlády státní podporu penzijního spoření pro starobní důchodce? Co nového zjistili investigativní reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS o ukrajinské klinice zajišťující náhradní matky, které potom jezdí rodit do Prahy? A z jakých dokumentů vycházejí policisté, kteří znovu otevřeli vyšetřování smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka?

Každý den celou zimu vyráží do Jizerských hor na běžkách jenom v kraťasech a teplých rukavicích, i v třeskutém mrazu. Jan Černoch, sedmdesátiletý penzista, jezdí bez trička i bez čepice v bílé stopě už patnáctým rokem. Za tu dobu se stal tamní legendou, zachumlaní běžkaři se s ním rádi fotografují. Kde se vzala jeho vášeň a co pro svou kondici dělá? „Jak máme jiný styl života, tak máme jiný styl stravování. Přílohy skoro žádný, maso jen minimálně,“ popisuje otužilec.